Jak pracovat s enneagramem

Jak už jsme si říkali - enneagram nemá sloužit jako nálepka, ale jako průvodce pro práci na sobě.

Nikdo není jen jeden typ, zpravidla máme něco z více různých typů, byť jeden může být dominantní. V různých obdobích života také můžeme mít sklony k různým typům „bytí“. Navíc s úspěšnou dlouhodobou prací na sobě dochází k tomu, že naše obranné mechanismy ustupují a naše sebeláska stoupá, je tedy čím dál těžší se k jakémukoli typu zařadit.

Určení vašeho typu by určitě nemělo vést k těmto „pastem“:

-        výmluvy typu „takový prostě jsem“

-        zabřednutí do přemýšlení o sobě jen v rámci enneagramu

-        snaha o dokonalost místo posilování sebeuvědomění

-        přemýšlení o lidech převážně v souvislosti s jakýmkoli nálepkováním

V této kapitole se zaměřím na obecnější práci s enneagramem, spíš k pochopení jak s ním pracovat – konkrétnější nástroje najdete v kapitolách ke konci tohoto kurzu.

1. Nejděte hned po “svém typu”. Začněte pozorováním motivací.

Nejdůležitější věc pro určení typu není chování, ale motiv.

• Co mě žene? Čeho se bojím? Co se snažím dostat? Čemu se snažím vyhnout?
  Tohle je jádro typu.

Příklad:
Dva lidi jsou workoholici.
Jeden maká, protože se bojí, že bez výkonu nebude mít hodnotu (typ 3).
Druhý maká, protože má potřebu být užitečný a potřebný pro ostatní (typ 2).
Chování je stejné, ale motiv jiný.

Můžete s tím pracovat například takto:
Sedněte si a napište si 3 situace z poslední doby, kde jste reagovali silně (naštvání, stažení se, tlak na druhé, snaha se zalíbit, atd.).
U každé situace si zkuste odpovědět: “Co jsem se snažil/a získat?” a “Čeho jsem se snažil/a vyhnout?”

2. Používejte typ jako hypotézu, ne jako identitu

Enneagram není astrologie, je to mapa obranných strategií ega a způsobů získávání lásky. A jak víme, mapa není území…

Užitečné nastavení tedy je:

• “Vypadá to, že můj hlavní vzorec fungování je podobný typu X. Co z toho na mě sedí a co ne?”
  a ne:
• “Já jsem devítka.”

Když čtete popis typu a něco ve vás říká “tohle je nepříjemně přesné“… jste pravděpodobně blízko svému jádru.

3. Sledujte své autopiloty v reálném čase

Enneagram je nejvíc užitečný ve chvíli, kdy si začnete všímat svých vzorců právě ve chvíli, kdy v nich jste.

Typicky to vypadá takto:

1. Spouštěč (něco se stane).
2. Tělo zareaguje (stažení břicha, tlak na hrudi, napětí v čelisti, atd.).
3. Naskočí automatické myšlenky (“jsem trapný”, “cítím se ohrožený”, “zase musím všechno zachránit sám”).
4. Naskočí strategie ega, kterou má daný typ naučenou od dětství.

Když se naučíte zachycovat tyto situace, můžete si říci: “Aha, tohle je můj typický vzorec. Musím ho následovat… nebo mám jinou možnost?”

Cvičení:
Vyberte si situaci, která se vám děje opakovaně (např. kritika v práci, hádky s partnerem, chaos v plánu dne…).
A příště, když to nastane, řekněte si:
“Toto je můj vzorec, ne moje podstata.”
„Jak bych o tom mohl/a přemýšlet jinak?

4. Pracujte se svým sebeklamem

Každý typ má svůj hlavní sebeklam, kterému věří. Když s ním začnete pracovat vědomě, může to být opravdu transformační.

• Typ 2: “Já nic nepotřebuju, já tu jsem pro ostatní.”
• Typ 3: “Moje hodnota = můj výkon / úspěch.”
• Typ 4: “Jsem jiný, něco se mnou je zásadně jinak (a proto mě nikdo nechápe).”
• Typ 5: “Nebudu v bezpečí, dokud nebudu mít dost informací a prostoru.”
• Typ 6: “Svět není bezpečný, musím být pořád ve střehu / hledat oporu.”
• Typ 7: “Kdybych zpomalil/a, mohl/a bych se setkat se svojí bolestí.“
• Typ 8: “Když nebudu silný, svět mě zneužije.”
• Typ 9: “Když vyjdu se svojí vůlí ven, vznikne konflikt a lidé mě odmítnou.”
• Typ 1: “Musím to držet správně, jinak to celé spadne / budu špatný člověk.”

Cvičení:
Najděte si svůj sebeklam – jednotlivé typy vám mohou napovědět, ale můžete si ho samozřejmě přeformulovat tak, jak vám to běží v hlavě. Všímejte si, jak se vaše rozhodování a chování řídí tímto sebeklamem.

Podrobnější návody k seberozvojové práci pro jednotlivé typy najdete jednak v kapitolách ke konkrétním tématům (např. Propojené typy) a také ke konci tohoto kurzu.